Sešívání proužků zabralo opravdu mnoho času. Začaly jsme tím, že jsme si na podušku běžné velikosti připíchly podvinek se čtyřmi proužky těsně vedle sebe, na ten jsme upaličkované proužky znovu přichytily špendlíky a ty tři švy mezi nimi jsme sešily tkalcovskou jehlou a tenkou bavlněnou nití. Následně jsme krajku přežehlily přes mokré pláténko. Vznikly nám takto čtveřice, ze kterých jsme pak sestavovaly další, větší tvary.
Samostatnou kapitolou bylo zakončení či obroubení vnějších okrajů. Hladké upaličkované okraje se samozřejmě zakončovaly snáze než ty, které končí řetízky. Všechny vnější okraje bylo potřeba zesílit několika dalšími nitěmi a pečlivě obháčkovat.
U některých modelů jsme ponechaly řetízky přiznané, jen jsme je zastřihly na jednotnou délku. Samy o sobě totiž docela hezky dotvářejí celkový dojem.
Za neocenitelnou pomoc při sešívání děkujeme Šárce Ležákové z Muzea krajky ve Vamberku a Anně Halíkové.